Návštěvníkovi klidné lokality Dívčích hradů v Praze se může naskytnout nečekaný pohled, při troše štěstí může pozorovat stádo koní Převalského před siluetami moderních staveb, které vyrostly v posledních letech na Pankráci.
Téměř dvacetihektarová pláň na Dívčích hradech v Praze 5 je domovem menšího stáda 4 koní Převalského. Jejich úkolem je spásat travní porosty a přispět k tomu, aby se do lokality vrátila druhová rozmanitost rostlin a zvířat.
Lokalita v těsném sousedství PR Prokopské údolí byla pečlivě vybrána v roce 2016. Během následujících let zde byla ukončena zemědělská výroba, vystavěna bytelná ohrada, jednoduché chovatelské zázemí i pozorovací vyhlídky. Uvnitř ohrady byla vyseta speciální travní směs. Koně se do ohrady nastěhovali v dubnu 2021, kdy byl travní drn dostatečně zapojen. Prvními obyvatelkami byly to klisny Khamiina, Xicara, Lana a Gruhne. „Jejich výběr proběhl tak, aby pro budoucí reprodukci této skupiny koní Převalského byla zaručena co největší genetická pestrost,“ vysvětluje Barbora Dobiášová, kurátorka chovu kopytníků v Zoo Praha a pokračuje: „V dubnu 2022 se Lana a Khamiina přesunuly na Chovnou a aklimatizační stanici v Dolním Dobřejově, aby zde zabřezly. Na Dívčích hradech je vystřídala klisna Vereda a valach Nepomuk. Lana s Khamiinou se však ke skupině časem vrátí, aby zde porodily. V plánu je postupně skupinu rozšiřovat. Cílem je skupina asi o počtů 10 koní, pro které by stávající prostor na základě dosavadních poznatků z podobných projektů měl být dostatečně úživný.“
Co uvidíte
Nyní jsou v ohradě umístěni čtyři koně, 3 klisny a 1 valach. Návštěvníci mohou koně sledovat ze tří vyhlídek s bezbariérovým přístupem. Jedna z nich je vyvýšená, a poskytne tedy nejen ojedinělý pohled na samotné koně, ale také na panorama Prahy.
Výběh se zdá být rovnou přehlednou plání. Ale zdání klame. Koně se dokážou v terénu schovat díky svému zbarvení, část výběhu pokrývá vysoká tráva, je zde několik přirozených úkrytů zarostlých bezem a nově zde vzniká hlinito – kamenný val, který bude sloužit jako útočiště pro drobné živočichy, především plazy. Uvnitř výběhu jsou i stromové a keřové výsadby, které by měly poskytnout spolu s nesekanými místy prostor pro rozmanité druhy hmyzu či ptáků. To vše ukáže čas.
Uvnitř ohrady
Společně s chovatelkou se vydáváme na obhlídku výběhu, ta je součástí každodenní péče o koně. Je potřeba zkontrolovat vnitřní ohradník, ohradu samotnou i stav výběhu. Cvalem nás přichází přivítat celé stádo. Xicara a Gruhne jsou ostražité a sledují nás z povzdálí. Zato Vereda a Nepomuk se zastavují až těsně u nás. „Gruhne pochází z belgického chovu, kde koně Převalského chovají v rozsáhlém výběhu společně s bizony a není na kontakt se člověkem zvyklá“ ukazuje chovatelka klisnu, která si drží asi 5 metrový odstup, „zato Vereda se narodila ve výběhu v Zoo Praha, který je mnohem menší a na chovatele je zvyklá a přijde až k člověku,“ vysvětluje. Koně jsou chováni důsledně bezkontaktně, musím odolat pokušení pohladit si dva odvážlivce stojící na dosah ruky. Vzhledem k vytrvalému dešti jsou koně mokří, jejich hříva i srst je nasáklá vodou. Překvapuje mě, jak jsou koně malí vzrůstem, ale je vidět jejich robustnost a jistá síla. Jejich pohled je sebevědomý a rovný. Jdeme ohradou a koně nás chvilku sledují. Po 50 metrech je to omrzí a doslova zmizí ve vysoké trávě.
Tráva je tady zelená, zatím je v porostu málo bylin. Až na jednu výjimku, tou je pcháč, je to pozůstatek z doby, kdy zde místo koní rostlo obilí. Postupem doby by koňská kopyta a přirozená selektivní pastva měla zajistit, že se sem navrátí celá škála bylin a za ní přijde hmyz, ptáci, plazi i drobní savci.
Ohrada je umístěna na bývalém poli, to je samozřejmě „dobře vyhnojené“ a tráva je zde šťavnatější, než by bylo pro koně zapotřebí. Je to vidět dobře v ochranném pásmu ohrady, kde se zelená jetel i vojtěška. „Právě svěžejší tráva a na dusík bohaté byliny způsobují, že rohovina kopyt dorůstá rychleji a koně někdy potřebují korekci kopyt, na rozdíl od chovů, kde jsou koně Převalského krmeni převážně senem. Zajímavé je, že jakmile koně přivyknou změně složení krmení, tak se již kopyta mají tendenci obrušovat sama a korekce nebývá potřeba,“ vysvětluje Barbora Dobiášová.
Chovatelské zázemí
V rohu ohrady je dřevěné chovatelské zázemí. Jednoduchá stavba s betonovým povrchem slouží chovatelům k manipulaci s koňmi. Koně jsou uvyklí zde dostávat granule. Granule koně dostávají ze dvou důvodů. Zaprvé aby byla jistota, že v krmné dávce dostanou všechny potřebné mikro a makro prvky a vitamíny. Druhým, důležitějším, důvodem je možnost přidat do krmiva v případě potřeby případně léky, či koně na krmivo nalákat, pokud je potřeba veterinární ošetření nebo jejich převoz. Krmení probíhá na betonové ploše, kde si koně opět přirozeně obrušují kopyta. V zázemí jsou umístěny vyhřívané napáječky. Stavba je připravená i jako seník, ale ten není v tuto chvíli potřeba, čtyřem obyvatelům ohrady zatím musí pomáhat sekačky udržovat porost.
Bezpečnost koní
Ohrada je obehnána vysokým drátěným pletivem ukotveným na zabetonovaných sloupcích, a vyztuženým dřevěnými prkny. Celá ohrada je monitorována pracovníky zoo i kamerovým systémem. Navíc je uvnitř elektrický ohradník, který koním zamezuje, aby se přiblížili k samotnému plotu a přicházeli do kontaktu s návštěvníky. Kolem ohrady jsou umístěny rozměrné tabule, které vysvětlují, proč se koně nesmí krmit.
FOTOGALERIE:
Foto: archiv společnosti Equiservis spol. s r. o. a ZOO Praha.
